Pro dítě je nejdůležitější vytvoření laskavé atmosféry, rodiče by měli dítě povzbuzovat a ne kritizovat, v žádném případě nepoužívat násilí!
Rodič a dítě musí spolupracovat, přičemž rodič se má ve větší míře přizpůsobovat aktivitám dítěte než naopak.
Dítě se má co nejvíce nacházet v prostředí, kde se něco děje.Tehdy si také více zapamatuje.
Dítěti je třeba klást přiměřené cíle—úspěch dítěte je pro něho největším pozitivním ovlivněním, oceněním.
Rodič má pro dítě používat především pozitivní příklady.
Když je dítě soustředěné na určitou činnost, rodiče by jej neměli přerušovat.
Úlohy, cvičení a hry je třeba s dítětem co nejvíce opakovat.
Dítěti je zapotřebí dávat užitečné úlohy, pomáhat mu hledat a rozvíjet nové zájmy (rozvoj kreativity).
Dítěti je potřebné věnovat přímou pozornost—dítě cítí, že rodič jej sleduje (poslouchá) tehdy, když se na něj přímo dívá.
Rodič musí být vůči dítěti otevřený, musí připustit, aby se dítě mohlo bez obav vyjádřit k libovolné věci a cítilo, že rodič je v první řadě jeho chápavým a tolerantním partnerem.
